Co byste o mě chtěli vědět?

Když se mě zeptáte: „Co jste dělala posledních 35 let?“ – určitě odpovím: „Poznávala a potkávala jsme skvělé lidi, kteří se stali mým životním vzorem, inspirací v manažerské praxi i pedagogické činnosti.“ Marie Hezinová (ředitelka mateřské školy v Krahulčí) vyžadovala precizní pořádek a systémový přístup, Pavel Bouchner (ředitel marketingu Krahulíku – Masozávodu Krahulčí, a.s.) u mě vzbudil zájem o marketing a management a dodnes je vždy minimálně o krok napřed v poznání marketingových trendů. Jarda Zeman (kouč a lektor) mi vštípil myšlenku Kdo chce, hledá metody, kdo nechce, hledá důvody. Karel Havlíček (generální ředitel Sindatu, spol. s r.o.) mi umožnil řídit vstup firmy na zahraniční trhy. Milan Kašík (prorektor pro nakladatelskou činnost VŠFS, a.s.) mě zasvěcuje do tajů akademického života, Dagmar Jakubíková (vyučující Katedry marketingu, obchodu a služeb ZČU, spolupracovnice Centra cestovního ruchu) mě perfektně provedla doktorandským studiem, Bohunka Šenkýřová (rektorka VŠFS, a.s.) mě inspiruje neutuchající energií a „srdcařským“ pojetím pracovního výkonu. Poděkování patří i všem spolupracovníkům, spokojeným zákazníkům, dodavatelům, studentům, účastníkům kurzů – jmenovitý seznam by zaplnil mnoho stran….

Co jsem opravdu dělala?

Maminka ze mě vždycky chtěla mít učitelku a její životní sen se splnil. Po absolvování Střední pedagogické školy ve Znojmě jsem nastoupila jako učitelka do školky v Jihlavě, následně v Telči a v Krahulčí. Práce s dětmi byla plná emocí, vyžadovala tvořivý přístup a kreativitu. Tyto dovednosti jsem zužitkovala jako tutor Open University a o mnoho let později i jako odborný asistent Vysoké školy finanční a správní, a.s. Svým studentům se snažím rozšířit nejenom teoretické vědomosti, ale především je vedu k samostatnému kritickému myšlení, k  získávání potřebných měkkých dovedností, kterými je trhem požadovaná kreativita, podnikavost, schopnost prezentace, schopnost komunikace a práce v týmu, obecná schopnost aktivního přístupu ke světu, schopnost nacházet inovativní řešení.

Velmi zajímavá a podnětná byla pozice obchodního a následně marketingového ředitele v Krahulíku-Masozávodu Krahulčí, a.s. Řídit mistry na expedici, dopravu a logistiku, obchodní zástupce, ochutnávkový tým, prezentovat firmu na veletrzích a výstavách v ČR a v zahraničí – to byla opravdová manažerská škola života.

Od masa, uzenin a retailu je k designu a k interiérovým prvkům hodně daleko, ale i tento skok se dá zvládnout. Coby ředitel divize kompaktní materiály Sindatu, spol. s r.o. jsem se naučila vyslovovat krkolomné názvy jako konglomerovaný kámen, solidsurface, číst ve výkresech architektů, komunikovat se stavbyvedoucími v terénu, řídit vstup firmy do Bulharska, Maďarska a dalších zemí Východní Evropy.  K vybavení interiéru patří i dekorace, v rámci synergických efektů skupiny Sindat Group jsem obchodovala i záclony, textilní galanterii.

Za obrovskou výhodu a neopakovatelnou zkušenost považuji možnost být u toho, když se rozjíždí rodinná firma  - v našem případě RM Centrum Jiřice s 300 metry čtverečními prodejní plochy všeho pro kutily, dům, byt a zahradu. Žádná kniha ani teorie nevydá za zkušenost z řešení konfliktních situací v rodině vzniklých díky emocionálním rodinným vazbám a požadavkem racionality v businessu, za reálná setkání se zákazníky, dodavateli, ale i s úředníky a mnohdy nepochopitelnými legislativními požadavky na drobné podnikatele.

Nyní jsem postavena před novou výzvu – vedoucí Katedry řízení podniku na Vysoké škole finanční a právní, a.s., primárně před přípravu nové akreditace oboru Řízení podniku či Právo v podnikání. Jaké předměty studentům nabídneme? Čím zatraktivníme výuku?  Jak se popasujeme s požadavky digitalizace a trendu Průmysl 4.0? Na první poradě katedry jsem stanovila jasnou vizi: Stát se studenty i pedagogy nejvyhledávanější katedrou …. Uvidíme za pět let, zda tato představa nebyla až příliš smělá.

Která role je mi však nejmilejší? Je to prosté – role babičky. Vnoučata -  Danda, už je ve druhé třídě, nosí jedničky i přesto, že škrábe jak kocour, Maxík, sice prvňák, ale hlásí, že přestoupí rovnou do druhé třídy, protože už všechno od Dandy umí a přece se nebude ve škole nudit a  rok a pět měsíců "stará" Ninulka, která běhá ideálně opačným směrem než jdou všichni ostatní a snaží se žvatlat. Děti mě nabíjejí svojí energií a každý den bez jejich přítomnosti je dnem velmi smutným.

Jaké je mé životní krédo? Není po celý život stejné, protože s věkem a s přibývajícími zkušenostmi se též mění priority. Nedám dopustit na pracovitost, cílevědomost, poctivost a slušnost, pokoru a vzájemný respekt. Už vím, že vlastně není kam spěchat, není důvod se kvůli hlouposti či neomalenosti druhých nervovat. Každý okamžik našeho života je jedinečný, žádný se nebude opakovat jen proto, že jsem si ho nestihla užít. „Co mě nezabije, to mě posílí..."